Pražské Národní divadlo, někdy pro svou zlatou střechu přezdívané Zlatá kaplička, má vskutku pohnutou historii. Nachází se na pravém břehu Vltavy na Masarykově nábřeží u mostu Legií. Dnes je tvořeno novorenesanční budovou a tzv. Novou scénou.
Na výzdobě historické budovy se podílelo mnoho významných umělců 19. století a je tak kromě divadla i jakousi galerií českého výtvarného umění a manifestem českého vlasteneckého hnutí. Ve foyeru se nacházejí malby Mikoláše Alše a Františka Ženíška. Druhou oponu maloval Vojtěch Hynais a oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla. První opona je železná a třetí opona je červená, sametová a roztahuje se ručně. Nad oponami stojí nápis „Národ sobě“. V divadle se nachází i varhany.
Je zajímavostí, že budově Národního divadla předcházela budova Prozatímního divadla, která se později stala jeho součástí. 16. května 1868 byl položen za velikých slavností základní kámen a v červnu roku 1881 bylo Národní divadlo slavnostně otevřeno premiérou Smetanovy Libuše, kterou dirigoval již hluchý Bedřich Smetana. Jeho architektem byl Josef Zítek. Na stavbu přispěl výraznou sumou i císař František Josef I. Bohužel hned v srpnu byla budova zachvácena požárem a výrazně poničena. Tato celonárodní tragédie ale vyvolala novou vlnu odhodlání a za 47 dní byl vybrán milion zlatých na jeho obnovu. Stavbu pak dokončil Zítkův žák Josef Schulz. Zítkovi bylo vyčítáno zanedbání protipožárních opatření, a proto se sám obnovy vzdal.
V roce 1983 byla otevřena nová budova, tzv. Nová scéna, která je dnes s historickou budovou propojena a ve které sídli Laterna Magika. Divadlo je v současnosti příspěvkovou organizací České republiky a jejím formálním zřizovatelem je ministerstvo kultury.
Národní divadlo a další přední pražské památky si budete moci prohlédnout na našich delších plavbách.